Od ukončení studia na SOŠV (Hollarce) v Praze se věnuje volné tvorbě, především portrétu. Portréty a karikatury vystavuje a maluje na Karlově mostě již od roku 1987. Karikatury kreslí též na různých společenských akcích a večírcích.
Pro portrét používá převážně suchý pastel a pokouší se v něm zachytit vnitřní emocionální svět modelu. V abstraktní a pocitové tvorbě vyjadřuje hrou barev osobní rozpoložení, pracuje kombinovanou technikou, akrylem, olejovými barvami a akvarelem, tyto práce prezentuje na svých výstavách.
Již třetím rokem spolupracuje na projektu portrétů osobností pro Slovenskou firmu Publicom.
Spolupráce s dalšími firmami a organizacemi:
Peugeot
Vodafone
Kapka naděje
Mc. Donalds
6P-Petr Novotný
Škoda
Tipsport
Eon
A mnoho dalších...
Napsali o ní:
… Myslím, že síla schopnosti autorky je nejvíce patrná v pastelových portrétech, schopnost zachytit ve výrazu portrétované osoby psychoplastiku a výraz duše je vynikající… (ak.arch.Ivana Naegele 2005)
O autorce
Díla prezentovaná na výstavě Mezi námi, jsou důkazem, jak široký záběr tato malířka má. Nezáleží na tématu, technice, formátu, nic jí není cizí. Jediným spojovacím článkem její tvorby jsou barvy, jimiž vyjadřuje prožitky, pocity a celý duchovní svět modelu, ať již se jedná o osoby, zvířata a rostliny nebo neživé objekty. Pod její rukou ožívá i kámen se všemi svými strachy, radostmi a tragediemi. Vždy je to však ruka laskavá a chápající. (P.Kaznějovský, Radio 1 2005)Všimla jsem si vás na Karlově mostě, kde je možné vás sledovat při práci. A to bylo to, co mě na vás zaujalo. Z vaší tvorby je cítit člověčina, dar, který není dán každému a ne každý ho umí prezentovat dál… (Monika Rovná Rosice 2009)
Obrazy malířky Stáni Bílé znám už deset let. Stejně jako Stáňu. Tak jako ona, mě nikdy nepřestane překvapovat tím, jak je plná nápadů, života a energie, stejně tak pro mě nepřestanou být zdrojem inspirace její obrazy. Člověk si někdy říká, co všechno vydrží. Když jsem ale viděla, co všechno dokázala ona, pochopila jsem, že když jde o život, člověk dalece zdolá hranice svých možností… ( Iva Nováková 2009)
Výtvarnice Stanislava Bílá dokáže několika tahy skvěle vystihnout to, co se ukrývá pod kůží. Psychologii sice nikdy nestudovala, ale celkem dobře už umí odhadnout typy lidí. „Stíny, vrásky a různé tvary na obličeji vám o nich leccos prozradí. Zatrpklý člověk může mít těžko ve stáří krásnou tvář. Někteří lidé však čím jsou starší, tím bývají krásnější. A člověk, který se rád směje, mívá kolem očí úplně jiné vrásky než ten, kdo si prošel něčím těžkým.“ (Ivana Matyášová Tina 2009)
Kreslení přináší Stanislavě zvláštní pocity, i ta chvíle na mostě. „Při kreslení portrétu se dokážu úplně zbavit starostí, letím pryč, dokážu se napojit na toho člověka, který sedí přede mnou, vnímám ho pocitem a zapomínám na svět. Dokonce třeba v zimě na mostě – když kreslím, tak mi fakt zima není“. (Michaela Matušíková Vlasta 2009)